Rád potkávám nové zajímavé lidi, baví mě jejich životní příběhy, kterými se nechávám inspirovat. A přesně tohle se stalo včera. Jeden kamarád (kterého jsem neviděl už nějaký ten čas) mě pozval na akci, kterou oranizuje společně s partou nadšenců. Říkají si
Lídrárna. Neznal jsem speakra
Martina Hausenblase, ani
Anglo-American University, místo kde se přednáška konala. Ale něco mi říkalo, že mám jít (znáte ten pocit).
Dal jsem stranou svoje typické výmluvy (hodně práce...únava...etc.) a poslechl pro jednou svoji intuici. A vyplatilo se. Za chvíli jsem seděl společně s asi 30 až 40 lidmi v jednom z historických paláců blízko Malostranského náměstí. Nic jsem neočekával a stejné místo jsem opouštěl o zhruba 2,5 hodiny později totálně nabitý energií.
Martinův příběh je skvělý. Začínal s businessem už jako mladý muž, postupně se vypracoval a stal se velice úspěšným podnikatelem. Je také hodně aktivní v politice, jelikož, jak jsem pochopil, věří v to, že jednotlivec může vytvořit prostředí pro změnu a tím inspirovat další lidi. Baví mě vždy poslouchat o úspěšných životních cestách. Zároveň mě ale zajímá i to, jak si tito lidé poradí v obtížnějších chvílích. I tom padlo slovo. Martin popsal svoje největší chyby a to, jak mu pomohly dostat se tam, kde je dnes. Cool bylo povídání o Martinově týdenní cestě přes Saharu, kde hledal svoje "já" a vypořádával se svými stíny, které si každý táhneme s sebou. Mohl bych s přehledem pokračovat dál. Martin mluvil za svého středu, s vášní, ale zároveň klidně. Vytvářelo to kolem něj určitou auru. Odcházel jsem s tím, že mám hodně o čem přemýšlet.
Na cestě domů jsem si poslechnul Rachmaninova na Pražském hradě. Jo, když to nejmíň čekáte, dějou se ty nejšílenější věci. Probíhal tam open air koncert
České filharmonie. Bylo to super. Přeju si víc večerů jako byl právě tenhle :)
A.
